Zabít - nezabít, aneb jak se chováme ke zvířatům: úvod

29. října 2008 v 23:01 | #Sh |  Zvířata a lidé

Jednoho podzimního dne jsem bádala u internetu na velmi prozaické téma,
které zajímá snad každou ženu: co jíst, jak jíst a odkud se nám to dobré jídlo bere.
Pomalu a nenápadně jsem se dostávala postupně k dalším a dalším informacím...

Znáte to, otevřete jednu stránku, tam Vás něco zaujme a už Vás to nakopne jinam, dál a dál...
A tak jsem se dokopala k informacím o zpracování masa od prvopočátku až po jeho konec.
A nejen to, píď za pídí se mi otevíraly další a další stránky a já s hrůzou a hanbou zjišťovala, jakou cenu zaplatil člověk za to, aby stál na vrcholku potravinového řetězce, jakou cenu ještě do budoucnosti zaplatí.

V každodenním shonu stojíce před plnými mrazáky supermarketů lidé už dávno nevědí
a ani nechtějí vědět, jaká byla cesta onoho efektně zabaleného plátku vepřového, hovězího nebo jiného druhu masa, kolik utrpení a bolesti je v tom kousku igelitu ukryto.
Jak jsem tak pročítala jednotlivé stránky, prohlížela fotky a videa, začal mi v hrudi těžknout obrovský balvan, brečela jsem jak želva a zároveň se ve mně vzedmula vlna nenávisti vůči stávajícímu systému, vůči lidské lhostejnosti a otupělosti, vůči mě samotné...
Od toho večera, od okamžiku, kdy jsem vypnula comp, jsem se zařekla, že takhle už dál ne...
Od té doby jsem byla na víc než dva roky vegetariánkou...
Kousek z těch informací Vám usty zkušených i méně zkušených nabídnu...
Ne, nebojte se, nechci nikoho přemlouvat, aby okusil slasti vegetariánské stravy.
To, o co mi jde, je zamyšlení. Pouhé zamyšlení nad přirozeností a správnou mírou nejen citu
a nejen vůči zvířatům a přírodě, ale i vůči nám lidem...
My lidé, totiž v honbě za lepším zítřkem, velmi snadno zapomínáme, že všechno na Zemi je spojeno a propojeno, že jakákoliv nerovnováha a nepřirozenost, byť provozovaná v globální zaslepenosti, se jednou otočí proti nám.
První varování mohou být stále častější menší přírodní kalamity, nevyléčitelné choroby, nové a nové viry, na které nemáme protilátky, rostoucí neplodnost...
Jenom se zamyslete... Nejde o to, s něčím jednorázově přestat, ale najít přirozenou správnou míru, která bude nejmíň "bolet" ty druhé a potažmo i nás.

A jak to může bolet (klikni na slovo "bolet" a pusť si video) ty "druhé"? (jen pro pevné nervy)

Další videa:






Pzn: Před půl rokem jsem začala znovu jíst rybí maso, nejím žádnou uzeninu a nikdy jíst nebudu. Za dobu vegetariánství jsem se téměř zbavila alergie, v současné době o ní v podstatě nevím.
V tom dvouletém období jsem měla pocit, že mám přemíru energie, i když jsem optimista zřejmě od narození, moje nálada se ještě zlepšila. Mělo to jedinou malou vadu-hodně jsem zhubla, i když zřejmě z vlastní pohodlnosti. Kdybych dodržovala pestrost a výživné hodnoty doporučeného vegetariánského stravování, asi by váhový úbytek nebyl tak velký.
Výsledky lékařských vyšetření byly vždy v pořádku, přesto jsem nakonec na radu svého lékaře přešla postupně k rybímu masu....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama